Turistické zajímavosti-bližší informace získáte na OÚ Záblatí

Boubín
Kóta: 1362 m n.m.
Výška rozhledny: 21.0 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 21.0 m
Počet vyhlídkových plošin: 1
Počet schodů: 109
Bývalý okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský
Typ stavby: Dřevěná rozhledna
Otevření: 11/2004
Zánik: -
Přístup: Sezonně

.:Historie

Tři roky čekali turisté, jestli bude postavena rozhledna na šumavském Boubíně. A minulý rok se to mimo jiné díky panu Miriamu Čechovi povedlo.

Ve výšce 1362 metrů nad mořem započala v červenci 2004 uprostřed Boubínského pralesa stavba 21 metrů vysoké dřevěné rozhledny. Stavba, která stála celkově asi 3 miliony korun nebyla vůbec jednoduchá, přesto trvala "jen" pět měsíců. Situaci ztěžovali hlavně ochránci přírody, kteří stavbu nechtěli za žádnou cenu dovolit. Nakonec bylo stavební povolení uděleno a firma SMP Construction se pustila do práce. Nebylo to však lehké, protože podle podmínek nesměla firma používat žádné těžké techniky, takže muselo být 60 tun stavebního materiálu postupně doneseno na vrchol Boubína ručně, lanovkou nebo koňmi! Jednou prý dokonce stavební firma zákaz porušila, protože použila bagr na speciálních pásech pro vyhloubení jámy pro hromosvod - a dostala pokutu 100 tisíc korun.

Nemám nic proti ochraně přírody, právě naopak, ale toto je dle mého názoru dosti přehnané :-) . Důležité ale je, že rozhledna stojí a popřejme jí co nejdelší službu milovníkům výhledů.

Rozhledna je volně přístupná, ale jen od 1.dubna do 30.listopadu!

Vimperk

Boubínský hřbet                                 S Prachatice

Zadobrého            Z                                                      V       vrchBobík

počasí Alpy

J

Libínská rozhledna
Kóta: 1096 m n.m.
Výška rozhledny:
27.0 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 27.0 m
Počet vyhlídkových plošin: 1
Počet schodů: 138
Bývalý okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský
Typ stavby: Kamenná rozhledna
Otevření: 16.09.1883
Zánik: -
Přístup: Celoročně

Otevírací doba - Rozhledna je přístupná po celý rok podle občerstvení pod ní, což je:
Pondělí: zavřeno,
Úterý až pátek: 11:00-16:00 hodin,
Sobota: 10:30-17:00 hodin,
Neděle: 10:30-16:00 hodin.



.:Historie

Roku 1880 byl založen Šumavský klub turistů, patřící k Rakouskému turistickému klubu. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a naopak okolí. V lednu roku 1881 se konala se konala první výroční schůze a při ní se vedení rozhodlo, že postaví rozhlednu na nedalekém Libíně. Pro stavbu použili návrh architekta Vyskočila z Vídně a pak hledali peníze na stavbu. Potřebnou částku se podařilo složit z různých zdrojů - od členských příspěvků po dary od bohatých příznivců klubu. Po dvou letech stavby se pak rozhledna konečně dočkala slavnostního otevření, které se konalo 16.září 1883.

Roku 1935 dostal rozhlednu do zprávy Klub československých turistů. Ten uvažoval o zastřešení vyhlídkové terasy, ale z toho kvůli válce sešlo. Až roku 1994 byla rozhledna opravena a natřena a tak slouží dodnes



Do Řepešína:

usedlosti s polovalbami a dřev. bedněním ale už s jihočeskými branami(č.p.3), lípa 500 let stará-obvod 820 cm, pod vsí sejpové pole. Poblíž v Saladíně se v 50.letech dosud zachovával ten zvyk, že svobodní mládenci, nespokojení s chudým štandem, mohli při svatebním veselí v hospodě otevřít dveře a rozházet pomocí obilního mlýnku po sálu mour smíchaný s ovesnými plevami, aniž by za napáchanou škodu na oděvech vesničanů a především bílých šatech nevěsty byli potrestáni. Byla ostuda ženicha, že byl při štandu na mládence skoupý.





 

ZŘÍCENINA HRADU HUS

Zřícenina hradu Hus stojí na strmém ostrohu nad řekou Blanicí ve svahu Panského vrchu (835 m) asi 8 km jihozápadně od Prachatic.

Na místě hradu stávala původně jen strážní věž. Po roce 1341 zde byl vystavěn královský hrad a věž se stala jeho součástí. Byl rozdělen do dvou částí hradním příkopem vytesaným do skály. Hrad měl být strážným bodem při Zlaté stezce a ochranou rýžovišť zlata. V patnáctém století se však na Husu usadil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku. Proto byl hrad v roce 1441 dobyt, vypálen a pobořen. Obnoven již nebyl.
Z původní stavby se v lese nad řekou dochovaly do současnosti jen zbytky zdiva paláce a hradeb.

K hradu patřila dříve také ves, později městečko Husinec, rodiště Mistra Jana Husa, který zřejmě převzal jméno hradu za své.

Zřícenina je dostupná od Křišťanovického rybníka (u Křišťanovic) po modré turistické značce (asi 2 km).


Boubínský prales

Nedaleko vrcholu Boubína se rozprostírá komplex původního jedlobukového porostu s příměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak po Žofínském pralese a Hojné Vodě další pralesní rezervací v Čechách.

Velká vichřice roku 1870 však značnou část porostů v nově vyhlášené rezervaci poničila. Nepoškozená zůstala pouze část pralesního prostoru o ploše necelých 50 ha. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území vyhlášeno státní přírodní rezervací. V poválečném období byla výměra rezervace několikrát měněna a nakonec rozšířena na dnešních 666 hektarů. Vlastní jádro rezervace je veřejnosti nepřístupné. V minulosti totiž množství turistů, kteří si chtěli prales prohlédnout, sešlapem vážně poškodilo kořeny stromů, ty uschly a podlehly větru nebo lesním škůdcům.
Stejný osud postihl i tzv. "Krále smrků". Tento mohutný strom, který dosahoval výšky 58 m a obsahoval na 30 m krychlových dřevní hmoty, padl v prosinci 1970. Tehdy bylo přijato rozhodnutí o tom, že jádro pralesa s největšími stromy a dalšími přírodními zajímavostmi bude veřejnosti nepřístupné.

V roce 1979 byla okolo jádra pralesa vybudována Naučná stezka Boubínský prales. Okružní stezka vede po obvodu nejzachovalejší části pralesa po lesních cestách.

 

BLANICE

Řeka Blanice je pravostranným přítokem Otavy, do které se vlévá nedaleko obce Putim asi 5 km jižně od Písku. Pramení na severním svahu Knížecího Stolce (1.226 m) ve výšce 960 m nad mořem asi 15 km jihozápadně od Volar.

Na horním toku protéká kopcovitou krajinou s četnými hluboko zaříznutými kaňonovitými údolími. Jedno z nejpěknějších se zachovalo pod zříceninou hradu Hus. V úseku mezi Arnoštovem a Blanickým mlýnem zde byla k ochraně řeky i jejího okolí vyhlášena národní přírodní rezervace Horní Blanice.
Nedaleko
Záblatí se do Blanice vlévá Cikánský potok. U Husince byl tok řeky přehrazen hrází Husinecké přehrady, za níž vzniklo jezero sloužící jako zásobárna pitné vody pro Prachatice.
Na středním toku se údolí Blanice rozevírá a stává se mělčím. Řeka zde protéká
Strunkovicemi nad Blanicí a Bavorovem. Dolní tok plyne již zcela otevřenou krajinou až k soutoku s Otavou. Významnými místy na jejím dolním toku jsou města Vodňany a Protivín.

V obci stojí hodnotný gotický kostel svatého Jana Křtitele, který pochází z poloviny 14. století. V první čtvrtině 16. století byl přestavěn v dvoulodní. Je názornou ukázkou jihočeských pozdně gotických staveb tohoto druhu.
Ze silnice ze Záblatí ke Křišťanovickému rybníku odbočuje asi 500 m nad vsí trasa kapličkové křížové cesty na Dobrou Vodu.


Naučná stezka Na soutoku

Trasa vede přírodní rezervací "Na soutoku", částečně v kaňonu řeky Blanice. Tuto oblast romantických míst lze doporučit milovníkům nerušeného klidu.

Hlavním nástupním místem trasy je most přetínající tok Blanice na silničce mezi Záblatím a Řepešínem. Za mostem (od Záblatí) je rozcestník, který udává směr po louce proti toku Blanice. Na konci louky vstupuje návštěvník do Státní přírodní rezervace, území, ve kterém volně probíhají přírodní procesy.

Vodní tok zde volně meandruje a vymílá břehy. Při velkých průtocích může řeka opouštět koryto a zaplavit stezku. Nebezpečí též hrozí od pádu nakloněných, podemletých nebo uschlých stromů.

Na přírodní procesy probíhající v tomto údolí upozorňují informační panely podél 3,4 km dlouhé trasy. Následky síly vodního živlu jsou viditelné - posuny koryta, zejména po povodni v roce 2002, která výrazně změnila charakter údolí.

Dále po trase se údolí začíná měnit a zužovat. Z nejužšího místa koryta Blanice stoupá úzká stezka ve svahu nad řekou, odkud je krásný pohled do kaňonu. Trasa se zde stáčí doprava a prudce stoupá po louce k nejvyššímu bodu okruhu, odtud znovu doprava a klesáním zpět do údolí řeky navazuje na cestu, po které se vrátíme k výchozímu bodu u mostu mezi Řepešínem a Záblatím.

Přírodní rezervace "Na soutoku" byla vyhlášena v roce 2003. Přirozené hydrogeologické procesy v nivě Blanice, Milešického a Křemenného potoka a samovolně se vyvíjející společenstva v nivách toků jsou jedním z předmětů ochrany tohoto území, a daly také podnět k vybudování naučné stezky (r. 2006), která je návštěvníkům přibližuje.

 

Evropsky významná lokalita Šumava

Rozloha lokality: 171958,7133 ha

Navrhovaná kategorie
zvláště chráněného území:
NP/CHKO/PR/PP

Typy přírodních stanovišť:

(symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

 

7140

-

Přechodová rašeliniště a třasoviště

8220

-

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

9110

-

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

9130

-

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

9140

-

Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius)

9180*

-

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

91D0*

-

Rašelinný les

91E0*

-

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

9410

-

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Druhy:

(symbol * označuje prioritní druhy)

střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei *)
vranka obecná (Cottus gobio)
hořeček český (Gentianella bohemica *)
mihule potoční (Lampetra planeri)
vydra říční (Lutra lutra)
rys ostrovid (Lynx lynx)
perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
netopýr velký (Myotis myotis)
vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)



Kraj:

Jihočeský kraj

Katastrální území:

Albrechtovice, Arnoštka, Borová Lada, Březová Lada, Bučina u Kvildy, Buk pod Boubínem, Cudrovice, Černá Lada, Černá v Pošumaví, České Žleby, Dobročkov, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Frydava, Frymburk, Hlásná Lhota, Hliniště, Hodonín u Zdíkovce, Horní Cazov, Horní Planá, Horní Sněžná, Horní Světlé Hory, Horní Vltavice, Horní Záblatí, Houžná, Hrabice, Huťský Dvůr, Chlístov u Lažišť, Chlum u Volar, Chroboly, Jaroškov, Jasánky, Kapličky, Klášterec u Vimperka, Knížecí Pláně, Korkusova Huť, Koryto, Kratušín, Krejčovice, Křesanov, Křišťanov, Křišťanovice u Záblatí, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Kyselov, Lenora, Libínské Sedlo, Lipka u Vimperka, Masákova Lhota, Michlova Huť, Milešice, Milov, Mlynářovice u Volar, Mýto u Hořic na Šumavě, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Nový Svět u Borových Lad, Ovesné, Pasečná, Paseka u Borových Lad, Pěkná, Pernek, Pestřice, Polka, Pravětín, Přední Výtoň, Račí, Radvanovice, Řasnice, Řepešín, Řetenice u Stach, Saladín, Silnice, Skláře u Vimperka, Skříněřov, Slatina u Horní Vltavice, Smědeč, Solná Lhota, Spálenec, Stachy, Stodůlky u Strážného, Stožec, Strážný, Studenec u Stach, Svinná Lada, Sviňovice, Šindlov, Šumavské Hoštice, Švihov u Lažišť, Trhonín, Úbislav, Včelná pod Boubínem, Veselka u Vimperka, Vimperk, Vlčí Jámy, Volary, Vyšovatka, Záblatí u Prachatic, Zadní Výtoň, Záhoří u Chrobol, Zahrádky u Borových Lad, Zbytiny, Zdíkov, Zdíkovec, Zvěřenice, Zvonková, Želnava, Žlíbky



3130

-

Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea

3150

-

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

3260

-

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion

4030

-

Evropská suchá vřesoviště

5130

-

Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících

6230*

-

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)

6410

-

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

6430

-

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

6510

-

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

6520

-

Horské sečené louky

7110*

-

Aktivní vrchoviště

Kominictví

Kominictví.pdf

GEOPORTAL

http://geoportal.gepro.cz/OBCE/550680


www.eu2009.cz


www.kraj-jihocesky.cz

www.portal.gov.cz

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI

 

Volby v Záblatí 2014

Průběh voleb do zastupitelstva obce Záblatí v sekci- Fotogalerie

Návštěvní a provozní řád hřiště

Navstevni a Provozni rad hriste[3].doc

Provozní řád dětského hřiště

Provozni rad detskeho hriste[3].doc

Objednání tenisových kurtů po internetu

Nově zavedená služba, objednávky tenisového kurtu po internetu.
Objednávky na víkend přijímáme do pátku 12:00 hod. prostřednictvím služby
„ELEKTRONICKÁ PODATELNA“


718(1).jpg
http://obeczablati.cz/index.php?nid=1994&lid=CZ&oid=206464

POVODNĚ v Záblatí 2009

Fotoreportáž z povodní můžete shlédnout v sekci: Fotogalerie

 

požární ochrana

požární ochrana

Vyhledat v textu

26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš

KONTAKTNÍ MÍSTO PRO SENIORY

senioři.jpg


Návštěvnost stránek

118340
zablati_footer.png