Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie obce

Z dějin obce Záblatí

Název obce

Ve vzdálenosti 15 km jihozápadním směrem od Prachatic leží obec Záblatí. Název místa má souvislost s jeho polohou. Kolem protéká říčka Blanice, která má své pojmenování podle blani, což bylo původní označení pro louky zaplavované vodou. Z různých písemných pramenů 14. století víme, že v době jarního tání sněhu se říčka Blanice rozlévala široko do okolí. Za územím, které bylo zaplavováno, čili blatem (močálem, mokřinou) vznikla nová osada, která obdržela svůj název podle místní polohy „Za blaty“, z čehož se postupně dalšími jazykovými změnami vyvinul název Záblatí.

První písemná zpráva

Nejstarší písemná zpráva o existenci osady Záblatí se zachovala z roku 1337, kdy český král Jan Lucemburský dal zdejší rýžoviště do zástavy Petru z Rožmberka. Tehdy již obec stála a vděčila za svůj vznik a další rozvoj rýžování na Blanici. Dokladem této činnosti jsou dosud zachované zbytky rýžovišť v okolí Záblatí.

Založení hradu Hus

Další vývoj Záblatí je spojen se založením nedalekého hradu Hus. V roce 1341 český král Jan Lucemburský povolil bratřím Janu, Vavřinci, Herbordu a Peškovi z Janovic, panům hradu Vimperka, postavit si nový hrad na hoře zvané „uf der Gans.“ Po jeho výstavbě odtud noví majitelé prováděli kolonizaci okolní krajiny a položili základy ke vzniku celé řady okolních vesnic, které měli svůj název zakončený německou koncovkou –schlag. V roce 1359 náležela k panství hradu Hus dvě městečka (Husinec a Záblatí) a dalších 23 okolních vesnic. Koncem 14. století se hrad Hus dostal do majetku podkomořího českého krále Václava IV. Zikmunda Hulera, který později upadl v nemilost krále Václava IV. a byl v roce 1405 popraven.

Listina z roku 1400

Pro další rozvoj Záblatí měla nebývalý význam listina, kterou 30. října 1400 vydal český král Václav IV., který povolil Záblatí opevnit se, užívat písecké městské právo a dovolit jim užívat obchodní cestu z Pasova do Záblatí se všemi dalšími právy. Výměna řemeslných výrobků a živočišných produktů byla umožněna udělením týdenního trhu každé pondělí. Lze však těžko rozhodnout, zda skutečně došlo k realizaci tohoto právního podkladu. Je však zajímavé, že listinu Václava IV. z roku 1400 potvrdili někteří další čeští králové – Jiří Poděbradský v roce 1461 a Vladislav Jagellonský v roce 1493.

Zánik hradu Hus

Na počátku 15. století se hrad Hus dostal do držení Mikuláše, který se začal psát podle sídla z Husi a který náležel mezi horlivé přívržence nových husitských reformních myšlenek. Nešťastnou náhodou v roce 1420 v Praze zemřel.

Hrad Hus během husitských válek zůstal bez majitele. Této situace využil Habart Lopata z Hrádku, který hrad se svou vojenskou družinou obsadil a vytvořil si z něho loupežné sídlo, odkud prováděl výpady na kupce, kteří přicházeli do Čech po Zlaté stezce. Tento Habartův postup škodil prachatickým měšťanům, kteří se spojili s Klatovskými a Sušickými a v únoru 1441 oblehli hrad Hus. Několikaměsíční obléhání nepřinášelo úspěch. Teprve na podzim 1441 Habart Lopata z Hrádku žádal o povolení svobodného odchodu i se svou družinou. Jeho žádosti bylo vyhověno. Po jeho odchodu byl hrad vydrancován, vypálen a rozbořen, aby již nemohl být obyvatelným a nepůsobil škody prachatickým měšťanům při jejich obchodu. I když hrad Hus přestal existovat, udrželo se označení samosprávné jednotky Husské panství až do 16. století. Vývoj názvu vesnice.doc

Další majitelé Záblatí

Na počátku 15. století bylo Záblatí v majetku Smila Kremže jehož se protiprávně zmocnil v roce 1439 Oldřich z Rožmberka a odvezl ho do vězení na Český Krumlov, kde byl v roce 1447 popraven. Panství se po jeho smrti zmocnil Oldřich z Rožmberka, který padělal listinu, podle níž mu císař Zikmund Lucemburský 21. prosince 1421 zastavil Prachatice a Volary s příslušnými vesnicemi za 300 kop gr. Od roku 1457 do roku 1467 držel zboží Oldřichův syn Jošt, biskup vratislavský. Po něm získal panství bratr Jan, který je zastavil Janovi ze Vamberka, nejvyššímu převorovi. Konečně bylo panství v roce 1491 propuštěno z manství bratřím z Rožmberka. V roce 1550 bylo spojeno Husské panství se statkem Drslavice, který byl koupen od Zikmunda Rombhapa za 1200 kop grošů českých.

V roce 1603 prodal Petr Vok z Rožmberka Husské panství s Drslavicemi Volfovi Novohradskému z Kolovrat. V roce 1627 se dostalo Záblatí s celým panstvím do vlastnictví Jana Oldřicha z Eggenberka, který je v roce 1630 připojil k vimperskému panství, jehož součást tvořilo až do roku 1850.

Listina z roku 1529

Dosavadní práva Záblatí rozšířil český král Ferdinand I. V roce 1529 další listinou, kterou povoloval konat v Záblatí výroční trh na sv. Kateřinu (25. listopadu) s osmi dny.

První cechy

Během 16. století vzrostla v Záblatí řemeslná výroba. Nejstarším cechem byl společný cech krejčovský a ševcovský který byl zřízen listinou Viléma z Rožmberka v r. 1573. Téhož roku byl zřízen v Záblatí tkalcovský cech.

Další privilegia ze 16. století

V druhé polovině 16. století obdrželo Záblatí několik dalších významných výsad. V roce 1580 Vilém z Rožmberka povolil Záblatským na jejich žádost vařit bílé a ječné pivo za roční poplatek 50 kop grošů míš. V roce 1596 Petr Vok z Rožmberka rozšířil tuto výsadu povolením prodávat pivo i mimo město za poplatek 6 grošů míš. z věrtele. Dále se v této listině uvádí, že Záblatským se nemají zvětšovat jejich roboty, za které mohou zaplatit 6 groš. míš. za den práce.

Nešťastná příhoda

Václav Březan ve své kronice uvádí, že 28. dubna 1595 byl vimperský úředník Jakub Roudnický společně s krumlovským hejtmanem Janem Benýdkem na rybníce u hradu Hus. Tam Jakuba Roudnického ranila mrtvice a byl odtud převezen do Záblatí, kde odpoledne téhož dne zemřel.

Městská správa

Záblatí bylo městem a v čele městské správy stál purkmistr a městská rada, která byla v 16. století sedmi až osmičlenná. V roce 1562 se uvádějí jako členové městské rady Filip Vondrášek , starší, Lorenc Leitl, Marek Švec, Urban Koželuh, Zikmund Kohout, Jan Koukol, Pavel krejčí a Martin řezník. Na počátku 17. století tvořilo městskou radu v Záblatí již 12 osob, z nichž každý byl čtyři týdny purkmistrem. Povinností purkmistra bylo svolávat zasedání městské rady a řídit jeho průběh, dávat hlasovat o usneseních, zastupovat městečko při různých jednáních s vrchností, s jinými městy nebo jinými stranami. Odpovídal za stav městské pokladnice a po ukončení své čtyřtýdenní činnosti skládal účty z hospodaření s obecními finančními prostředky. Měl v úschově městské pečetidlo, odpovídal za jeho bezpečné uložení a měl ho zabezpečit před zneužitím nebo případnou ztrátou. Purkmistr měl dbát o rádnou a bezpečnou úschovu městských privilegií, městských knih a dalších městských písemností. Členové městské rady skládali přísahu do ruky zástupce feudální vrchnosti.

Městská radnice

Schůze městské rady se konaly v radnici. První doklad o její existenci v Záblatí se zachoval z roku 1569. Městská radnice utrpěla válečnými útrapami v letech 1618-1620. V roce 1630 došlo ke koupi nové budovy, která byla proměněna na radnici. Radnice vyhořela společně s celou řadou dalších budov v roce 1788. V letech 1789-1790 došlo k její výstavbě. V letech 1828-1834 byla postavena nová radnice, která vyhořela opět v roce 1874.

Městský znak

Záblatí užívalo svůj vlastní městský znak, jehož přesné datum udělení není známo. Poprvé je doložen na městských pečetích ze 16. století. Městský znak tvoří na  zlatém štítě stříbrná sekera s hnědým topůrkem, ležící šikmo, hlavou vzhůru do leva, napříč přes ní leží hnědé břevno na horním konci hořící, v přirozených barvách. I když nebyl dosud vydán uspokojivý výklad obsahu znaku, lze jej s největší pravděpodobností spojovat s dolováním v okolí Záblatí v 16. století.

Městský písař

Ve správě středověkého města měl významné postavení městský písař. Jeho hlavní povinností bylo svědomitě pořizovat písemné záznamy o zasedání městské rady a o různých dalších úředních jednáních, zapisoval převody domů, svatební smlouvy poslední pořízení do městských knih a vedl knihy obecních příjmů a vydání. Byl nepostradatelným rádcem purkmistra a obvykle měl určité předchozí školní vzdělání. Na osobě městského písaře záleželo, jakým způsobem byla vedena městská agenda a jak fungovala městská kancelář.

Jména všech záblatských městských písařů neznáme, jejich časovou posloupnost můžeme sestavit na základě zachovaných záblatských městských knih. Nejstarší písemná zpráva o existenci městského písaře v Záblatí se zachovala z roku 1556, kdy se připomíná v této funkci Šebestián Cythius Crumlovianus. Již jeho latinská podoba příjmení ukazuje na předchozí školní vzdělání. Úplnou posloupnost městských písařů můžeme sestavit od 17. století.

Národnostní složení obyvatelstva

Záblatí prošlo velmi zajímavým národnostním vývojem. Od 16. století se zachovaly městské knihy, v nichž můžeme velmi zřetelně sledovat boj českého německého obyvatelstva o přístup k významným městským úřadům. V 50. letech 16. století převažují německé zápisy, avšak v letech 1568-1571, 1591-1608 jsou zápisy naopak české. Podobně je tomu v příjmeních obyvatel. Připomínají se Matěj Papoušek (1592), Martin pekař (1593), Beneš švec (1592), Jakub kovář (1591), Jan koželuh (1604) a další. Obyvatelstvo Záblatí bylo v 16. století značně národnostně smíšené.

Ke změně národnostního složení obyvatelstva Záblatí dochází teprve v 17. století, kdy po třicetileté válce přichází do města značný počet obyvatelstva německé národnosti, které později převážilo, a Záblatí se stalo ryze německým městem.

Škola

Nejstarší zpráva o existenci školy v Záblatí se zachovala z roku 1565, kdy se uvádí učitel Václav Bureš. V roce 1796 navštěvovalo školu v Záblatí 142 školních dětí a učitelem byl Jakub Richter, který měl roční peněžní příjem ve výši 162 zl.

Církevní správa

Významnou úlohu v životě středověkého člověka hrála katolická církev, která za účelem získání ideologického vlivu na místní obyvatelstvo budovala kostel a dosazovala faráře.

 První písemná zpráva o dosazení faráře ke kostelu v Záblatí se zachovala z rolu 1359. V 16. století se v Záblatí rozšířilo nekatolické vyznání. V roce 1592 zde působil kněz jménem Germania, který je pravděpodobně totožný s knězem Germanem Eberlem, který se uvádí v Záblatí v roce 1595. Tehdy žilo na farní osadě 300 katolíků a stejný počet podobočích. V roce 1624 sídlil v Záblatí kněz Eliá Frischmut, který odtud spravoval ještě katolické fary v Šumavských Hošticích, Vimperku, Volarech a ve Zbytinách.

Dolování v okolí Záblatí

V 16. století se v okolí Záblatí provádělo dolování. První zprávu přinesl rožmberský archivář Václav Březan, který uvedl v roce 1561 mezi vyjmenovanými rožmberskými doly i místo „nad Záblatím u Šneideršlagu“ a při „hořejším Záblatí u sv. Trojice.“ Tehdy se zde ještě dolovalo.

Další údaje pocházejí z přelomu 16. a 17. století. Z doby kolem roku 1593 se zachoval dopis prachatického měšťana Josefa Milpergera, který psal Petru Vokovi z Rožmberka, že „v hoře…slove Švihov, kterážto šachta před 30 lety, když se ruda k ní k šmelcování na Krumlov vozila a dobré paměti otec můj na ni nakládal, hojně v stříbře se jest ukázala.“

V roce 1603 psal Petru Vokovi z Rožmberka Šimon Honšperger, že „nade vsí Švihovem jest jedna štula po svrchu odevřená a dřívím okolo povrchu vycimrovaná a ňákej začátek toho dolu někdy před lety bejti musel, nebo mnoho země není znáti, aby se ještě vyvezlo.“

Další zprávy se zachovaly z roku 1683, kdy čtyři důlní podnikatelé – Šimon a Jan Gallin, Kryštof Wohlgemuth a Tomáš Hirschius žádali knížete Jana Kristiana z Eggenberka za spolupodnikatele. Kníže sice přislíbil, že dá důl podrobně vyšetřit kašperohorským rýžovníkem zlata Eliášem Groblochem a podle jeho nálezu se dále zařídí. I když se dobrozdání Groblochovo nezachovalo, neslibovalo asi žádné dobré vyhlídky a proto kníže Eggenberka dovolil shora zmíněným kverkům neomezené dolování. Další zprávy o dolování v okolí Záblatí se zachovaly z 18. století. Ještě v roce 1764 existoval zlatý důl sv. Antonín u Záblatí. Poslední pokusy o dolování se konaly v letech 1816-1820 u Zvěřenic, ale pro špatný výsledek byla těžba zastavena.

Třicetiletá válka

V roce 1618 vypuklo v Praze stavovské povstání. Český odboj proti Habsburkům byl ukončen bitvou na Bílé hoře 8. listopadu 1620, kdy  císařská armáda porazila vojsko českých stavů. Následovala celá řada přísných opatření proti účastníkům odboje. 21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 předních účastníků odboje. Potom pokračovaly konfiskace majetku členů odbojné šlechty a měst a byla zahájena násilná rekatolizace obyvatelstva.

Avšak porážkou na Bílé hoře válečné útrapy neskončily. Boje, které začaly v Čechách, se postupně rozšířily na další země a vypukl velký evropský konflikt.

Českými zeměmi procházely různé pluky císařských vojsk, které se svými požadavky nijak nelišily: Obyvatelstvo muselo živit nejen hladové vojáky, ale poskytovat píci jejich koním, dodávat vojákům povozy a potahy a kromě toho jim ještě vyplácet značné peněžité částky. Obchod byl přerušen, ceny potravin vzrůstaly a projevil se nedostatek základních životních potřeb. Poddaní kromě vojenských útrap trpěli zvýšeným vykořisťováním ze strany svých hrabivých vrchností, které vymáhaly všechny formy feudální renty a požadovali i včasné odvádění všech předepsaných poplatků a berní. Vrchnosti se neohlížely na svých poddaných a neměly s nimi žádné slitování. Panství jim měla přinášet trvalé příjmy a feudální majitelé se domnívali, že jejich poddaní jsou nevyčerpatelným zdrojem a pokladnicí jejich bohatství.

Stejné životní podmínky během třicetileté války mělo i obyvatelstvo v Záblatí. Městečkem procházeli vojáci a všichni požadovali dobrou stravu pro sebe i pro koně. Městečko mělo s jejich pobytem vždy mimořádné výdaje. Ve dnech 25. června – 24. července 1646 v Záblatí pobývali vojáci generála Gallase. Jejich pobyt kromě naturálií stál měšťany celkem 62 zl. 47 krejcarů.

Dlouholeté války byly ukončený teprve v roce 1648, kdy ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku byla podepsána mírová smlouva. Po ukončení třicetileté války byl obraz krajiny velmi neutěšený. Tisíce hektarů půdy leželo ladem a nedostávalo se dostatek potřebných pracovních sel, které by je mohly obdělávat. Mnohá města, městečka  a vesnice byly vypáleny a domy zůstávaly po řadu let pusté a prázdné. Počet hospodářského zvířectva poklesl. Největším důsledkem války byl citelný pokles počtu obyvatelstva, které umíralo v důsledku různých nemocí, epidemií a hladu.

Berní rula

Po ukončení válek a stabilizaci poměrů v Čechách bylo přistoupeno k provedení prvního soupisu poddanské půdy, tzv. berní rule, která byla pořízena v letech 1654 – 1655.

Za základní berní jednotku byl určen tzv. osedlý, který představoval abstraktní berní jednotku – vymyšlenou poddanskou usedlost. Na tuto jednotku se potom přepočítávala všechna rolnická hospodářství. Na jednoho osedlého byl odhadnut průměrný selský statek, menší chalupnické usedlosti se počítaly čtyři a domkářů připadalo na jednoho osedlého osm.

Kromě toho bylo tehdy v Záblatí ještě 5 gruntů pustých. Z jednotlivých řemeslníků žilo tehdy v Záblatí 16 tkalců, 9 ševců, 3 koželuzi, 2 krejčí, 1 punčochář a 1 soustružník.

Další cechy

V průběhu 17. století vznikly v Záblatí další samostatné cechy, a sice v roce 1624 byl zřízen samostatný punčochářský cech.

Listina z roku 1685

Dne 3. července 1685 kníže Kristián z Eggenberka povolil Záblatským další dva výroční trhy – na den objevení sv. Kříže a v den Stětí sv. Jana Křtitele.

Z dějin Dobré Vody u Záblatí

V první polovině 17. století došlo k objevení pramenů léčivé vody u Záblatí. Asi v roce 1646 byla u studánky postavena kaplička. Podle zvyku tehdejší doby lázně vysvětil záblatský farář v roce 1691. Na počátku 18. století byla postavena lázeňská budova, kterou představovala koupelna s přístřeškem pro přenocující návštěvníky. V r. 1751 se začalo se stavbou nové lázeňské budovy, jejíž plány vypracoval knížecí stavitel Josef Fortini. Nová lázeňská budova byla jednopatrová. Lázně pronajímala vrchnost jednotlivým zájemcům. Pokles zájmů o lázně a neustálé potíže vedly správu panství k tomu, že v roce 1788 lázni prodala jednomu záblatskému měšťanu za 100 zlatých. K dalším přestavbám došlo koncem 19. století, kdy se zde léčily kožní nemoce, dna a revmatismus. Funkce lázní zanikla po roce 1945. V současné době budova slouží jako základní škola v přírodě dětí okresu Teplice Lázně v Čechách.

Přehled počtu domů a obyvatel

Nejstarší zpráva o počtu domů v Záblatí se zachovala z roku 1790, kdy zde stálo celkem 74 domů. Tento počet se do roku 1838 zvýšil na 87 domů, v nichž v roce 1838 bydlelo celkem 700 obyvatel. Počet obyvatel vzrůstal a největšího počtu dosáhl v roce 1846 – 731 osob. Potom počet obyvatelstva v Záblatí klesal a v roce 1910 zde bydlelo 492 osob, v roce 1920 442 a v roce 1930 402 obyvatel. V roce 1910 bylo v Záblatí pouze 5 Čechů, v roce 1920 17 a v roce 1930 15 Čechů.

Vesnice 1900.doc

Jednotlivé spolky

V 19. století vznikly v Záblatí postupně některé spolky. Nejstarším spolkem byl sbor dobrovolných hasičů, jehož stanovy byly schváleny v roce 1882. Potom postupně vznikly další německé spolky.

Požáry

Změny ve stavebním vzhledu městečka Záblatí měly svůj původ v četných požárech, kterými Záblatí trpělo podobně jako jiná městečka a města. Příčiny požárů byly různé. K jejich rozšíření napomáhal tehdejší stavební materiál a krytina (dřevo a doškové střechy), půdy, průjezdy a dvory byly plné dříví, sena, slámy a jiných hořlavých látek. Dále k tomu přistupovaly i některé další nepříznivé okolnosti: malé znalosti způsobu hašení požárů, nedostatek vody a málo účinná protipožární technika.

V zachovaných archívních dokladech máme řadu zpráv o požárech v Záblatí. 23. listopadu 1788 vypukl v domě čp. 8 požár, který se rychle rozšířil. Během čtvrt hodiny stál v plamenech tento dům radnice a domy čp. 63 a 64. Šíření ohně napomáhal silný vítr a brzy bylo v nebezpečí celé městečko. Úsilím místního obyvatelstva se podařilo oheň zdolat.

Další velký požár zachvátil Záblatí 17. července 1864. Oheň vypukl v domě čp. 19 a během půl hodiny zničil 22 domů. 4. července 1874 vypukl další zhoubný požár v Záblatí. Vznikl v domě čp. 17 a za hodinu stály v jenom plameni kostel, fara a radnice. Plameny ničily domy až k čís. 41 a k čís. 2 a 75. Díky pomoci sboru dobrovolných hasičů a jejich stříkaček z Prachatic a Volar byly před ohněm zachráněny další budovy.

V noci z 18. na 19. prosince 1888 shořely v Záblatí domy čp. 1, 2 a 75.

Nové úřady

V roce 1874 byl zřízen v Záblatí poštovní úřad a v roce 1901 otevřena četnická stanice.

České školství

Dne 15. září 1925 byla v Záblatí otevřena česká obecná škola. Měla jednu třídu a navštěvovalo ji 20 dětí. Nejprve byla umístěna v jedné místnosti na radnici. Tato místnost nevyhovovala, byly pronajaty místnosti v domě čp. 90 a škola se stala dvoutřídní. V roce 1928 Národní jednota Pošumavská začala s výstavbou nové budovy, která byla v srpnu 1929 dokončena a 25. srpna 1929 slavnostně posvěcena. Celkový náklad na výstavbu byl 110 000 Kč a měla již tři třídy.

V roce 1937 byla v Záblatí zřízena česká měšťanská škola. Obě školy zanikly v roce 1938 v důsledku obsazení pohraničí německým vojskem.

Druhá světová válka

V důsledku podepsání mnichovské dohody bylo Záblatí společně s dalším pohraničním územím připojeno k Německu a v letech 1939 – 1945 tvořilo součást župy Bayerech Ostmark. V roce 1941 byli do Záblatí nasazeni na zemědělské práce k jednotlivým sedláků váleční zajatci, kteří zde byli až do ukončení druhé světové války v roce 1945.

Rok 1945

V květnových dnech roku 1945 Záblatí obsadili příslušníci americké armády, kteří zde byli ubytováni až do srpna 1945, kdy odešli.

V prvních dnech po osvobození se zde kromě 500 místních Němců zdržovali ještě němečtí uprchlíci. Čechů bylo nepatrné množství a tvořili je příslušníci SNB a poštovní zaměstnanci. Po odchodu německých uprchlíků začali do Záblatí přicházet postupně první čeští dosídlenci.

Školství

Jelikož budovy škol v Záblatí byly obsazeny americkými vojáky a německými uprchlíky, mohlo dojít k zahájení pravidelného vyučování v Záblatí teprve po jejich odchodu. Dne 24. července 1945 nastoupil do Záblatí první český učitel Jan Tvrdek, který provedl 5. srpna 1945 zápis do měšťanské školy a ve dnech 6. a 7. srpna zápis do obecné školy v Záblatí. Do měšťanské školy bylo zapsáno 72 žáků (35 hochů a 37 děvčat) a do obecné školy 26 žáků (11 hochů a 15 děvčat).

V srpnu 1945 byly budovy záblatských škol vyčištěny, opraveny a vybíleny. Postupně vybavovány potřebným školním nábytkem a školními lavicemi, avšak učebnice a pomocné knihy scházely.

Slavnost otevření českých škol

Při příležitosti první české pouti v Záblatí byla 2. září 1945 uspořádána slavnost otevření českých škol za účasti místních občanů a žáctva obou záblatských škol. Slavnost byla zahájena průvodem od obecního domu ke kostelu, kde byla připravena tribuna. Z ní promluvil tehdejší předseda Místní správní komise Cyril Petřík, který ocenil význam slavnosti. Po něm promluvil ředitel měšťanské školy v Záblatí Jan Tvrdek, který zdůraznil nutnost odsunu německého obyvatelstva a osídlení pohraničí Čechy. Po obou projevech byla vztyčena státní vlajka a byly hrány státní hymny. Po bohoslužbách v kostele si hosté prohlédli budovy obou škol.

10. září 1945 bylo zahájeno pravidelné vyučování v obou záblatských školách.

Odsun německého obyvatelstva

Po ukončení druhé světové války vítězné velmoci (SSSR, USA a Velká Británie) se sešly v Postupimi, kde byla 2. srpna 1945 uzavřena dohoda, která ve XIII. Kapitole stanovila, že v zájmu míru v Evropě bude odsunuto německé obyvatelstvo z Polska, Československa a Maďarska do poraženého Německa. Spojenecká kontrolní rada 20. listopadu 1945 přijala plán na přemístění (transfer) 2 5000 000 tzv. sudetských Němců z Československa. Československá vláda na základě zmíněného plánu Spojenecké kontrolní rady v Berlíně schválila 14. prosince 1945 směrnice k provádění soustavného odsunu Němců z území Československa. Odsunu nepodléhali němečtí antifašisté a tzv. specialisté. V průběhu roku 1946 byl postupně proveden odsun německého obyvatelstva do Německa.

Ze Záblatí byl první odsun proveden v únoru 1946 a potom následovaly dva další transporty v dubnu a květnu a ukončen byl v červnu 1946.

První dosídlenci

Již v září 1945 začali přicházet do Záblatí první čeští dosídlenci a národní správci. Po prvním odsunu Němců v únoru 1946 bylo dosídlení Záblatí skoro ukončeno. Noví obyvatelé přišli většinou z okolních obcí Buk, Šumavské Hoštice a Lažiště. Jednalo se o obyvatelstvo sociálně slabé, které ve svém původním bydlišti vlastnilo malý domek nebo nemělo žádnou pozemkovou držbu. V roce 1946 bylo v Záblatí a v Horním Záblatí dohromady kolem 250 českých obyvatel.

Dne 18. května 1946 byly novým osídlencům v Prachaticích předány slavnostním způsobem dekrety o přidělení konfiskované půdy.

Volby v roce 1946

Dne 26. května 1946 se konaly volby do Ústavodárného shromáždění. Jednotlivé politické strany obdrželi v obce Záblatí následující počet hlasů: KSČ 69, národní socialisté 13, lidová strana 7, sociální demokraté 5 hlasů. V Horním Záblatí z 11 odevzdaných hlasů obdrželi komunisté 7, národní socialisté 2, sociální demokraté a lidovci po 1 hlasu.

Místní národní výbor

Na základě volebních výsledků byl v červnu 1946 ustaven v Záblatí místní národní výbor, který měl 12 členů. Prvním předsedou byl zvolen Josef Kolafa. V Horním Záblatí pro malý počet voličů zůstala i nadále místní správní komise.

Obecná škola

V srpnu 1946 došlo k oddělení obecné školy od měšťanské školy v Záblatí. Prvním řídícím obecné školy v Záblatí se stal Karel Kraus. Škola  byla umístěna v budově bývalé německé školy v Záblatí čp. 92, která byla postavena v roce 1846. Budova byla ve velmi špatném stavu a musely být v ní provedeny stavební úpravy. Vyučování na obecné škole bylo zahájeno 2. září 1946. Škola byla sice organizována jako trojtřídní, avšak pro nedostatek učitelských sil se učilo pouze ve dvou třídách.. Na konci školního roku 1946/47 navštěvovalo obecnou školu v Záblatí celkem 75 žáků.

V červnu roku 1950 těžce onemocněl řídící obecné školy v Záblatí Karel Kraus a po jeho smrti v červnu 1950 byla jmenována ředitelkou školy jeho manželka Ludmila Krausová.

Z činnosti MNV

1. listopadu 1946 rezignoval z důvodu nástupu vojenské prezenční služby z funkce předsedy MNV Záblatí Josef Kolafa. Novým předsedou bal nejprve zvolen Ladislav Pavličko a v únoru 1947 byl vystřídán Karlem Švejdou. V prosinci 1947 se funkce opět ujal Josef Kolafa.

Volby v roce 1948

Po únorových událostech roku 1948 se konaly 30. května 1948 volby. Pro kandidátku Národní fronty se vyslovili v Záblatí všichni občané a nebyl odevzdán ani jeden bílý lístek.

Elektrizace obce

V červnu 1948 se začalo s elektrizací obcí Záblatí a Horní Záblatí. Stavbu sekundární sítě prováděly jihočeské elektrárny, vnitřní instalaci prováděla firma František Sichinger z Vimperka. Provádění vnitřní instalace pokračovalo velmi pomalu. Elektrizace byla dokončena v říjnu 1948.

Místní rozhlas

Počátkem měsíce března 1949 byl v Záblatí instalován místní rozhlas nákladem 52 000 Kčs.

Nový předseda MNV

Dne 10. prosince 1948 byl zvolen předsedou MNV v Záblatí Miloslav Fábera.

Jednotné zemědělské družstvo

V roce 1949 se vytvořil v Záblatí Přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva a 10. března 1950 se konala valná hromada, na které byl zvolen předsedou JZD v Záblatí František Boška. Nově založené JZD v Záblatí mělo 28 členů a 35 členek. JZD vybudovalo společné kravíny a vepřinec. Výsledky hospodaření JZD se v roce 1955 zlepšily. V únoru 1959 byl zvolen předsedou s. Josef Janošík. 11. prosince 1960 bylo v obci likvidováno JZD pro špatné výsledky hospodaření po několik let a byla zřízena farma státního statku ve Vimperku.

Obecní knihovna

V roce 1949 byl zvolen knihovníkem obecné knihovny v Záblatí Josef Boháč. Zároveň byla zvolena tříčlenná knihovní rada, kterou tvořili předseda Josef Jiřík, jednatel Lad. Pavličko a pokladník Aug. Běhounek. Knihovna byla umístěna v čp. 36.

Nový předseda MNV

Na veřejné schůzi MNV 9. prosince 1949 byl zvolen novým předsedou MNV Záblatí Tomáš Jungwirt. Předsedou místní osvětové besedy byl zvolen Jan Vlček.

Vedení matriky

Zákonem č. 268 ze dne 7. prosince 1949 byla přenesena matriční agenda na národní výbory, které od 1. ledna 1950 vedly matriky. V Záblatí byl zřízen matriční obvod a prvním matrikářem byl zvolen Josef Boháč. Na MNV Záblatí byla zřízena oddací síň. Samotný matriční obvod byl v Záblatí až do roku 1960, kdy došlo k jeho zrušení a matriční agenda byla přenesena na MNV Husinec.

Sloučení obcí

Dnem 1. ledna 1953 došlo ke sloučení MNV Záblatí s MNV Horní Záblatí.

Osmiletá střední škola

Školský zákon z 24. dubna 1953 přinesl opět osmiletou povinnou školní docházku. Národní a střední školy splynuly v osmiletou střední školu. V Záblatí vznikla osmiletá střední škola a ve školním roce 1953/54 měla 6 tříd a navštěvovalo ji celkem 139 žáků. Došlo také ke změně ředitele školy. Po odchodu Karla Stockého nastoupil na začátku školního roku 1953/54 nový ředitel Josef Mottl.

První tajemník MNV

V roce 1952 měl MNV Záblatí svého prvního tajemníka. Stal se jím Josef Kovanda, který tuto funkci zastával až do roku 1953. Jeho nástupcem se stal Jaroslav Pop. Volby 1954

Významným mezníkem ve vývoji národních výborů byl rok 1954, kdy bylo vydáno několik zákonů a nařízení, které upravovaly organizaci, působnost a volby do národních výborů.

Dne 16. května 1954 proběhly v celé ČSR řádné volby do národních výborů všech stupňů.

Nový MNV

První zasedání nově zvoleného MNV Záblatí se konalo 25. května 1954. Byli na něm zvoleni tito funkcionáři: předsedou František Švejda, místním tajemníkem Jaroslav Pop a za člena rady Josef Mottl. Dále byly ustanoveny čtyři komise: zemědělská – předseda Josef Pavlík, finanční – předseda František Sova, bytová – předseda Božena Svatošová a zdravotní, sociální a kulturní (předseda není uveden).

V roce 1954 byly za pomoci MNV provedeny další opravy hospodářských usedlostí, které byly předány do používání novým dosídlencům v Záblatí. V tomto roce byla provedena oprava kanalizace, cest a mostů po povodni.

Škola v Dobré Vodě

V červenci 1954 došlo k opravám budovy v Dobré Vodě a v srpnu 1954 zde byla zřízena cikánská škola.

Volby v r. 1957

Druhé řádné volby do MNV všech stupňů se konaly dne 19. května 1957. Volby měly slavnostní manifestační ráz. Účast voličů byla stoprocentní a všichni odevzdali své hlasy pro navržené kandidáty. V obce byl zvolen nový jedenáctičlenný místní národní výbor. Předsedou MNV se stal Josef Mott.

Úpravy obce

V roce 1959 provedli příslušníci ministerstva  vnitra likvidaci bouraček v Záblatí. Byla demolována téměř polovina bývalé obce. Ke druhé etapě došlo v jarních měsících 1964, kdy byla prováděna demolice neobydlených domů v Záblatí a v okolí. Celkem bylo zbouráno a odklizeno 10 domů.

Oslavy výročí osvobození

V roce 1960 proběhly v celé naší vlasti oslavy 15. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou. V Záblatí se konala veřejná oslava 15. výročí osvobození 7. května 1960.

Volby

Dne 12. června 1960 proběhly třetí volby do národních výborů. 23. června 1960 se konala ustavující schůze MNV. Novým předsedou byl zvolen Rudolf Švejda, dočasným tajemníkem František Bízek. Dalšími členy rady MNV Záblatí byl zvolen: Miroslav Dědič, Marie Kasalová a Metoděj Kosmata. Dále byly ustaveny čtyři komise: zemědělská – předseda František Bízek, školská kulturní komise – předseda Miroslav Dědič, finanční a plánovací komise – František Kafka a komise pro výstavbu – předseda Bohumil Petrách. Nový MNV měl 11 členů a rada MNV byla pětičlenná.

Zřízení hřiště

Z roku 1962 se zachovala první zmínka o existence tělocvičné jednoty Sokol v Záblatí. Činnost TJ Sokol tehdy vedli učitelé a převážná část členské základny tvořili děti. Bylo zřízeno nové fotbalové hřiště na obecním pozemku za blanití po Saladínem.

Sloučení obcí

Na základě rozhodnutí jednotlivých obcí došlo dne 12. února 1963 ke sloučení bývalých MNV Řepešín a Křišťanovice s Místním národním výborem Záblatí v jednu obec s osadami Albrechtovice, Hlásná Lhota, Křišťanovice, Řepešín, Saladín a Zvěřenic.

Nové volby

V souvislosti se sloučením proběhly v Záblatí nové volby do nového MNV. Voleb se zúčastnili všichni občané a kandidáti byli zvoleni všemi hlasy. Nový MNV Záblatí měl toto složení: předseda MNV Vojtěch Kolafa, tajemník František Bízek, členové rady František Dvořák, Tomáš Palas a František Rubeš. V Řepešíně a v Hlásné Lhotě byly zřízeny občanské výbory.

Úpravy obce

V roce 1964 byla vybudována nová lávka na Saladín. V obcích Záblatí, Řepešín a Hlásná Lhota bylo nahrazeno staré veřejné osvětlení Novými výbojkami. Na státní silnici byly vybudovány dva mosty. Byla provedena vnější oprava bývalé budovy fary.

Volby 1964

Dne 14. června 1964 proběhly volby do všech stupňů NV a NS. Volby proběhly za všeobecného souhlasu s navrženými kandidáty NF. V Záblatí bylo zapsáno celkem 176 voličů.

Nový MNV měl 19poslanců a 7 člennou radu ve složení: předseda MNV Vojtěch Kolafa, tajemník František Švejda, členové rady: František Rubeš, T. Palas, František Dvořák, Jan Kvasnička a L. Sipl.

Elektrifikace osady Zvěřenic

V červnu 1967 byla dokončena elektrifikace osady Zvěřenic v částce 43600 Kčs. Byla tím elektrifikována poslední osada zdejší obce.

Úpravy komunikací

V roce 1967 byla vyasfaltována silnice do Řepešína a do Horního Záblatí. Byly vyasfaltovány všechny cesty v osadě Hlásná Lhota.

Nová výstavba

V roce 1968 byla dokončena stavba finského dvojdomku pro učitele záblatské školy. Téhož roku ČSSS vybudovaly dva nové rodinné domky v ulici u Farského potoka. V roce 1969 byla ukončena výstavba dvou devítibytovém. Tuto budovatelskou činnost MNV Záblatí nezastavily ani pokusy o zvrat státního zřízení v roce 1968.

Volby v roce 1971

Další volby proběhly ve dnech 26. a 27. listopadu 1971. Voleb se zúčastnilo v Záblatí všech 291 zapsaných voličů a všichni hlasovali pro kandidátku Národní fronty. Novým předsedou byl zvolen František Vaněček, tajemníkem Vojtěch Kolafa a tři členové rady. Byly vytvořeny tři komise: komise pro ochranu veřejného pořádku – předseda  Boh. Petrách, školská a kulturní komise – předseda Jana Svatošová, finanční a plánovací komise – předseda Jindřich Amort.

Zlepšení životního prostředí

V roce 1971 byla na návsi vybudována okrasná betonová zídka a prostor, který ohraničila, dal vzniknout pěknému parčíku. Na nízké zídce bylo instalováno zábradlí a kolem byly vysázeny okrasné keře a růže. Tímto způsobem bylo vytvořeno velmi pěkné prostranství na návsi.

Regulace Farského potoka

V roce 1972 bylo započato s regulací Farského potoka. Byla ukončena v roce 1975.

Škola v přírodě

Vyhořelá budova bývalé zvláštní školy v Dobré Vodě byla přestavena a modernizována pro účely školy v přírodě pro děti z okresu Teplice Lázně v Čechách. Její slavnostní otevření se konalo 1. října 1974.

Veřejný vodovod

Jednou z významných akcí v Záblatí byla práce na vybudování veřejného vodovodu. Jeho výstavba začala v říjnu 1973 a byla dokončena v roce 1976. Poprvé začala téci voda do všech záblatských domů z nově vybudovaného vodovodu 10. prosince 1976.

Veřejná požární nádrž

V roce 1975 byla vybudována v jádru obce Záblatí víceúčelová vodní nádrž, která slouží jako zásobárna vody pro požární účely. Kromě toho v létě je využívána jako koupaliště a v zimě jako kluziště. Celkové náklady na její vybudování činily 238 042 Kčs.

Volby v r. 1976

Ve dnech 22. a 23. října 1976 se konaly volby do všech stupňů národních výborů. Ustavující schůze MNV Záblatí se konala dne 10. listopadu 1976 a byli na ni zvoleni: přesedou františek Vaněček, tajemníkem Vojtěch Kolafa, členy rady: Frant. Dvořák, Jar. Placer, Božena Vopeláková, Petr Strjkoza a Jana Janoušková. Dále byly ustaveny čtyři komise: pro ochranu veřejného pořádku – předseda B. Petrách, finanční komise – přeeseda B. Vopeláková a  a Sbor pro občanské záležitosti – předseda Frant. Dvořák.

Knihovna

V roce 1977 došlo k přestěhování knihovny v Záblatí do farní budovy. Místnosti byly upraveny a vymalovány a byly do nich zakoupeny nové regály na knihy. Koncem roku 1977 měla místní lidová knihovna v Záblatí celkem 1780 svazků knih.

Škola

V roce 1978 došlo ke změně v osobě ředitele školy v Záblatí. Dosavadní ředitel ZDŠ Záblatí František Dvořák, který zde působil do roku 1962, byl jmenován ředitelem ZDŠ v Netolicích. Řízením školy v Záblatí byl pověřen František Beneš.

29. června 1979 naposledy vycházeli  ze ZDŠ v Záblatí žáci 6. – 8. roč. v počtu 41 žáků. Vzhledem k tomu, že počet žáků již po několik let trvale klesal, odbor školství ONV v Prachaticích rozhodl, že od začátku školního roku 1979/80 bude provedena změna v organizaci školy v Záblatí.

Škola se stala pouze dvoutřídní se 3. a 4. postupným ročníkem. Děti 1. a 2. roč. se vyučují v Lažišti, 5. _ 8. roč. v Šumavských Hošticích a 9. roč. v Husinci. Oba postupné ročníky byly umístěny v budově čp. 56 byla upravena na mateřskou školu. Pro přepravu žáků byla zavedena nová autobusová linka Záblatí – Šumavské Hoštice – Vimperk. Novou ředitelkou školy byla ustanovena v roce 1979 Krista Procházková.

Úprava komunikací

V roce 1978 bylo provedeno vyasfaltování všech komunikací v Záblatí. Změnil se celý ráz hlavní silnice do Volar a byly vyasfaltovány všechny postranní vozovky v obci a do Horního Záblatí. Vrlká úprava byla provedena před požární zbrojnicí a u autobusové čekárny.

Nová prodejna

V akci „Z“ bylo v roce 1979 započato s výstavbou nové prodejny v Záblatí. Její výstavba trvala 36 měsíců a občané při její výstavbě odpracovali celkem 12000 brigádnických hodin. Nová prodejna byla slavnostním způsobem otevřena 14. ledna 1983.

Volby v r. 1981

Ve dnech 5. – 6. června 1981 se konaly volby do národních výborů. V Záblatí bylo do voličských seznamů zapsáno celkem 264 voličů, kteří se všichni voleb zúčastnili a zvolili jednomyslně kandidáty Národní fronty. Předsedou MNV Záblatí byl opět zvolen františek Vaněček.

Tělovýchova a sport

Již v roce 1960 byla v Záblatí ustavena TJ Sokol Záblatí. V roce 1961 měla 41 členů a předsedou byl Josef Mottl. Později počet členů klesl a v roce 1966 měla TJ Sokol Záblatí pouze 9 členů. Potom TJ Záblatí zanikl. 1. srpna 1969 se konala ustavující schůze oddílu kopané TJ Sokol Záblatí. Předsedou byl zvolen Josef Kolafa a 1. září 1969 byl sehrán první mistrovský zápas na nově vybudovaném hřišti. Soupeřem byl Tatran Dolní Chrášťany a zápas skončil porážkou TJ Sokol Záblatí hrát okresní přebor a skončil na 7. místě z 12 hrajících oddílů.

V roce 1972 byly vybudovány kabiny a v roce 1975 byl dokončen pěkný sportovní areál s vlastní klubovnou, šatnami a sociálním zařízením.

Od roku 1976 se každoročně (s výjimkou r. 1981) hraje o putovní pohár MNV Záblatí. Snědne 8. srpna 1977 proběhl jeho druhý ročník, který skončil vítězství TJ Sokol Záblatí. Turnaje se zúčastnila celkem čtyři mužstva – Otavan Štěkeň, Šumavan Vimperk B, Hraničář Nová Pec a TJ Sokol Záblatí. Ve 3. ročníku v roce 1978 obhájilo mužstva TJ Sokol Záblatí své prvenství. V roce 1987 by. uspořádán již 11. ročník turnaje o putovní pohár MNV Záblatí.

V roce 1982 byla navázána neoficiální a v roce 1984 oficiální družba s BSG v Oberweissbachu v NDR. Sportovci z NDR navštívili sportovce v Záblatí poprvé v roce 1982. Další návštěva následovala v roce 1983, kdy BSG Narva sehrála fotbalový zápas s mužstvem TJ Sokol Záblatí B. Zápas skončil nerozhodně výsledkem 2:2. V květnu r. 1985 se delegace TJ Sokol Záblatí zúčastnila oslav 125. výročí založení sportovní organizace v Oberweissbachu. Záblatští sportovci navštívili své sportovní přátele v NDR v roce 1982, 1984 a 1986.

Organizace Národní fronty v obci

V roce 1987 pracuje v Záblatí 9 organizací Národní fronty, a sice: TJ Sokol, Svaz požární ochrany, Český červený kříž, Český svaz žen, Svazarm, SSM, SČSP, Myslivecké sdružení a Svaz chovatelů drobného zvířectva. Jednotlivé organizace přispívají větší nebo menší měrou na rozvoj své obce a rozvoji kulturní činnosti.

Volby v roce 1986

Ve dnech 23. – 24. května 1986 se konaly další volby do národních výborů. Na základě výsledků voleb bylo zvoleno v Záblatí 15 poslanců. Rada MNV Záblatí je 7 členná. Předsedou byl svolen František Vaněček, tajemníkem Petr Stejkoza. Dále byly ustaveny tři komise: pro ochranu veřejného pořádku – předseda Milan Pavlík, finanční komise – předseda Miroslav Příhoda, kulturní komise – předseda Ludmila Šánová. Dále byl zřízen v Záblatí Sbor pro občanské záležitosti s předsedkyní Dagmar Hlavatou.

Na období let 1986 – 1990 byl vypracován náročný volební program MV NF a MNV v Záblatí.